Co se 2. září změnilo: EN 301 549 přebírá WCAG 2.2

Druhého září 2026 se na serveru ETSI objevil dokument, o kterém se od té doby píše jako o vydání WCAG 2.2. Je to záměna dvou různých věcí a stojí za to ji rozplést hned v prvním odstavci: WCAG 2.2 vyšlo v říjnu 2023. Druhého září vyšla EN 301 549 V4.1.1, tedy evropská norma, která WCAG 2.2 přebírá a dělá z něj evropskou technickou laťku pro přístupnost. Rozdíl není akademický: mění se tím to, co se jednou bude dokládat úřadu, ne to, co odborníci na přístupnost považovali za správné už předtím.

Dva dokumenty, dvě data

WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) je doporučení konsorcia W3C. Verze 2.2 získala status W3C Recommendation 5. října 2023, revidované znění vyšlo 12. prosince 2024. Žádná evropská ani česká povinnost z toho sama o sobě neplyne, protože W3C není zákonodárce a jeho doporučení nikoho nezavazuje.

EN 301 549 je harmonizovaná evropská norma, kterou vydávají CEN, CENELEC a ETSI na zadání Evropské komise. Verze V4.1.1 nese v hlavičce 2026-09, v předmluvě datum přijetí 24. srpna 2026, a soubor na serveru ETSI je z 2. září 2026. Předchozí verze v3.2.1 je z března 2021 a stojí na WCAG 2.1.

Vztah mezi nimi je jednoduchý: norma na WCAG odkazuje a přebírá jeho kritéria do svých kapitol. Tím, že se v4.1.1 přepnula z WCAG 2.1 na 2.2, se posunula evropská laťka, ne text WCAG.

Co WCAG 2.2 přidává proti 2.1

Devět nových kritérií úspěšnosti. Šest z nich je na úrovni A nebo AA, tedy v pásmu, které se v Evropě reálně vyžaduje; tři jsou AAA a ta se plošně nevyžadují nikde:

A jedna věc naopak zmizela: kritérium 4.1.1 Parsing, tedy platnost značkování. Evropská norma to má u příslušného požadavku napsané rovnou jako poznámku:

Earlier versions of the present document referenced the 4.1.1 Parsing success criterion from WCAG 2.0 and WCAG 2.1. In WCAG 2.2, this criterion has been removed, because the accessibility problems it was intended to prevent "either no longer exist or are addressed by other criteria".EN 301 549 V4.1.1, poznámka u požadavku 9.4.1.1

Kdo tedy ve zprávě o přístupnosti dosud řešil duplicitní id a nezavřené značky kvůli 4.1.1, může to škrtnout. Ostatní kritéria z 2.0 a 2.1 zůstávají beze změny, takže WCAG 2.2 je nadstavba, ne přepis, a práce odvedená na 2.1 se nezahazuje.

Co je v evropské normě nového

Předmluva v4.1.1 vyjmenovává pět podstatných změn proti v3.2.1 a stojí za to je vzít popořadě, protože jen jedna z nich je o webu:

• Požadavky na textovou komunikaci v reálném čase (kapitola 6.2) byly přepsány a rozšířeny o „total conversation“.
• Kapitoly 9 (web), 10 (dokumenty) a 11 (software) byly sladěny s WCAG 2.2. Shoda s WCAG 2.2 na úrovni AA je podle kapitoly 9 rovnocenná splnění odpovídajících ustanovení normy.
• Nová příloha ZA mapuje normu na směrnici (EU) 2016/2102, tedy na weby a aplikace veřejného sektoru.
• Nová příloha ZB mapuje normu na směrnici (EU) 2019/882, tedy na Evropský akt o přístupnosti (EAA). V předchozí verzi nic takového nebylo.
• Nová kapitola A.2 dává pět tabulek, podle kterých se dá konkrétní výrobek nebo služba proti EAA vyhodnotit.

Příloha ZB je věcně největší novinka. Norma dosud vznikala pro veřejný sektor a na EAA se jen odkazovalo; teď má EAA vlastní mapování a vlastní hodnoticí tabulky. Pro majitele e-shopu je to poprvé dokument, který rozepisuje, co konkrétně z normy se ho týká.

Právně se zatím nezměnilo nic

Tady většina textů o nové normě přeskočí jeden krok. Harmonizovaná norma nezačíná platit vydáním. Opřít se o ni jde teprve tehdy, když Evropská komise zveřejní odkaz na ni v Úředním věstníku EU. Norma to o sobě píše sama, a v budoucím čase:

Once the present document is cited in the Official Journal of the European Union under that Directive, compliance with the normative clauses of the present document given in the tables in clause A.2 confers […] a presumption of conformity with the corresponding essential requirements of that Directive.EN 301 549 V4.1.1, předmluva

Stav k 14. 9. 2026, ověřený v rozcestníku harmonizovaných norem Evropské komise: pod směrnicí o webech veřejného sektoru (2016/2102) je citovaná v3.2.1, harmonizovaná 18. srpna 2021, tedy pořád verze stojící na WCAG 2.1. Pod EAA (2019/882) rozcestník Komise neuvádí položku vůbec žádnou.

To druhé zjištění je nepříjemnější, než vypadá, a je poctivé ho říct nahlas: k EAA dnes presumpce shody neplyne z žádné normy, ani z nové, ani ze staré. Je to zjištění negativní, odvozené z toho, co seznam Komise neuvádí. Nikdo si tedy splněním normy nekupuje právní jistotu. Kupuje si doložitelnost, což pořád stojí za to, ale je to něco jiného a prodávat jedno za druhé by bylo lhaní.

Český zákon č. 424/2023 Sb. s tou mezerou počítá. Podle § 17 odst. 1 se splnění harmonizované normy považuje za splnění požadavků na přístupnost; odstavec 2 ale dodává, že nebyl-li odkaz na harmonizovanou normu zveřejněn, považuje se za splnění požadavků splnění technické specifikace. Zákonodárce tedy věděl, že tahle situace nastane, a nechal dveře otevřené.

Co se naopak nemění vůbec: povinnost sama. V Česku platí od 28. června 2025 (§ 29), vztahuje se na uzavřený výčet služeb poskytovaných spotřebitelům, mimo jiné na služby elektronického obchodování, a služby poskytované mikropodnikem z ní zákon vyjímá (§ 2 odst. 3). Dozor u e-shopů má Česká obchodní inspekce (§ 19) a pokuty jsou ve čtyřech pásmech do 10, 5, 2 a 1 milionu korun (§ 25 odst. 8). To je horní hranice sazby, ne typická pokuta. Jak ČOI v praxi postupuje, se z veřejných zdrojů zjistit nedá.

Co se dá čekat, a co z toho je jen očekávání

Následující dva odstavce schválně oddělují doložené od odhadu, protože se to v textech o normách slévá pravidelně.

Doložené je tohle: norma sama stanoví termíny pro národní normalizační orgány: oznámení do 30. listopadu 2026, vydání národní normy nebo její schválení do 31. května 2027 a zrušení odporujících národních norem do 31. května 2028. A existuje precedens: v3.2.1 vyšla v březnu 2021 a v Úředním věstníku byla citovaná 18. srpna 2021, tedy zhruba po pěti měsících.

Odhad, ne fakt, je tohle: obvyklý postup bývá takový, že Komise revizi normy v řádu měsíců do Úředního věstníku uvede a referenční laťka se posune na WCAG 2.2; čekat se dá i to, že se na novou verzi začnou odvolávat vnitrostátní předpisy a zadávací dokumentace. Kdy a zda se to u v4.1.1 stane, oznámeno nebylo, a u EAA je výchozí situace jiná než tehdy, protože citovaná tam není ani stará verze, takže se tam nemá co „přepínat“. Kdo si chce být jistý, ať si ověří citaci v Úředním věstníku, ne článek o vydání normy. Jsou to dvě různé věci a záleží na té druhé.

Musíte teď něco dělat?

Kvůli druhému září samo o sobě ne. Žádná povinnost tím nevznikla a žádná lhůta nezačala běžet. Přesto jsou tři důvody, proč se tím zabývat dřív, než se citace v Úředním věstníku objeví:

1. Povinnost, kterou máte, je starší než tahle norma. Pokud vaše služba spadá do výčtu v zákoně, platí pro vás požadavky na přístupnost od 28. 6. 2025. Nová verze normy na tom nemění nic ani jedním směrem.
2. Práce na WCAG 2.2 nemůže vyjít naprázdno. Kritéria z 2.0 a 2.1 zůstávají beze změny, takže kdo splní 2.2, splňuje zároveň 2.1, a to bez ohledu na to, kterou verzi bude předpis nakonec vyžadovat.
3. Nová kritéria míří na místa, která se dosud neměřila. Přihlašovací formulář (3.3.8), ovládání tažením (2.5.7) a velikost klikacích cílů na mobilu (2.5.8) jsou zároveň místa, kde se ztrácejí zákazníci bez ohledu na zdravotní postižení.

Kde končí automat

Poslední věc, a je to hranice, kterou přiznáváme rovnou: automatická kontrola přístupnosti najde jen část problémů. Smysluplnost alternativních textů, logické pořadí fokusu, srozumitelnost jazyka ani ovladatelnost klávesnicí v kontextu celé úlohy stroj neposoudí. Proto žádný nástroj, ani ten náš, nemůže z automatického měření vydat větu „váš web splňuje WCAG“ nebo „splňujete EAA“. Torumata měří podíl automaticky ověřitelných kritérií bez nalezené chyby a říká to přesně takhle.

Užitečné je to proto, že z velkého webu vytáhne opakující se chyby dřív, než na ně dojde ručně. Ruční posouzení pak začíná od zbytku, ne od nuly. Spusťte bezplatný audit.