Informace odlišená jen barvou

Hledají se místa, kde rozdíl nese výhradně barva a nic jiného: typicky odkaz mimo navigaci, který se od okolního textu liší jen barvou a nemá podtržení, nebo stavový údaj rozlišený jen zeleně a červeně. Report uvede počet nalezených míst na dané stránce.

U odkazu se od 19. 9. 2026 porovnává barva s barvou okolního textu (s rodičem). Odkaz, který má stejnou barvu jako text kolem něj, odlišený barvou není, a nález nedostane; do té doby dostával, což bylo tvrzení naruby. Stejně tak se vynechává prvek, který má vlastní pozadí nebo rámeček (tlačítko postavené na odkazu, kde plocha a rámeček jsou nebarevné signály) a prvek mimo obrazovku nebo velikosti popisku pro čtečku (typicky odkaz „Přeskočit na obsah“, tedy prvek přístupnosti, ne bariéra).

Co kontrola nedělá (a u téhle je ten výčet obzvlášť důležitý, protože jde o heuristiku, ne o měření):

• Nerozumí významu. Nepozná, jestli ta barva vůbec něco sděluje. Barevný text použitý čistě dekorativně může nález vyvolat, přestože nic neodlišuje.
• Nevidí kontext. Zelený štítek „Skladem“ nese informaci i slovem, ale pokud je slovo v obrázku nebo je odlišení postavené na tvaru, kontrola to nezapočítá.
• Neposuzuje ikony a tvary jako náhradní signál.
• Nekontroluje stavy: odkaz, který se podtrhne až po najetí myší, naše kontrola neposoudí. Ať to ale nezní přísněji, než norma je: podle WCAG to porušení být nemusí. Dostatečná technika G183 odlišení odkazu samotnou barvou připouští, má-li vůči okolnímu textu kontrast aspoň 3 : 1. Trvalé podtržení doporučujeme my, protože je spolehlivější; není to požadavek normy.

Berte tedy tenhle nález jako podnět k prohlédnutí, ne jako seznam vad. Nález je na úrovni stránky, závažnost varování.

Na viditelnost v odpovědích AI to vliv nemá. Zato má za sebou normu, a to jednu z nejstarších a nejzákladnějších v celé přístupnosti: kritérium WCAG 1.4.1 (Use of Color), úroveň A, tedy ta nejnižší, nejzávaznější úroveň.

Norma to formuluje jednoduše: barva nesmí být jediným vizuálním prostředkem, kterým se předává informace, označuje akce nebo rozlišuje prvek. Nezakazuje barvu používat; zakazuje spoléhat se jen na ni.

Koho se to týká: lidí s poruchou barevného vidění, lidí čtoucích na černobílé obrazovce nebo na slunci, a uživatelů čteček obrazovky; těm barva nesdělí vůbec nic, protože ji nikdo nepřečte.

Nejčastější případ na českém webu je odkaz bez podtržení uvnitř odstavce. Vypadá to čistě, je to v návrzích běžné, a pro člověka, který barvu nerozliší, je to text, o kterém neví, že se na něj dá kliknout.

Kde je naše kontrola slabá: je to heuristika a nepozná záměr. Projděte si nálezy okem, než začnete měnit styly; část z nich bude planý poplach a část odhalí něco, co jste nevěděli.

Pravidlo, které vyřeší většinu případů: k barvě přidejte druhý signál. Nemusí být nápadný, musí být přítomný.

U odkazů v textu se to často rozhoduje mezi vzhledem a srozumitelností. Kompromis, který funguje: podtržení jemnější, ne žádné: tenčí čára nebo světlejší odstín podtržení zachová vzhled a signál zůstane.

p a {
  text-decoration: underline;
  text-decoration-thickness: 1px;
  text-underline-offset: 3px;
}

Ověřit si to můžete bez nástroje: udělejte si snímek stránky a převeďte ho do stupňů šedi. Co v šedi nejde rozlišit, nejde rozlišit ani člověku, který barvy nevidí.